時耕ひとみの語学メモ

語学の勉強用ノートです

マイナスから始めるInterslavic学習 第-2回 Slovianto Lv.1

マイナスから始めるInterslavic学習 第-2回 Slovianto Lv.1

文脈です

まずは一番難易度のひくいやつ
Slovianto Lv.1
steen.free.fr

文字と発音

A[ɑ]
B[b]
C[ts]
Č[tʃ]
D[d]
DŽ[dʒ]
E[ɛ]
Ě[jɛ]
F[f]
G[g]
H[x]
I[i]
J[j]
K[k]
L[l]
LJ[lj]
M[m]
N[n]
NJ[nj]
O[ɔ]
P[p]
R[r]
RJ[rj]
S[s]
Š[ʃ]
T[t]
U[u]
V[v]
Y[ɨ]
Z[z]
Ž[ʒ]

わかりにくいので並べなおす

母音

I[i] Y[ɨ] U[u]
E[ɛ] O[ɔ]
A[ɑ]

子音

P[p] F[f] T[t]S[s]C[ts] Š[ʃ]Č[tʃ] K[k]H[x]
B[b] V[v] D[d]Z[z] Ž[ʒ]DŽ[dʒ] G[g]
M[m] N[n] NJ[nj]

L[l]LJ[lj]R[r]RJ[rj]

硬音軟音

子音の一部は硬音と軟音という対立をするそうです、そうなんだ

n l c/k g h
nj lj č ž š j

そして軟音の後ではo > eとかy > iという母音変化が起こるらしい

口蓋化

形態論的変化で音変化するやつ、Slovianto Lv.1では"動詞の現在形"でだけ生えてくる

k g
č ž

名詞

なんだかよくわからんけど語末が子音, -o/e, -aのどれからし
複数形は語末が子音なら-iをそのままつけて語末が母音ならそれをiに変える
格変化はない、性もなくてただ単複を区別するだけ

これは何らかの伏線となる表です

-∅ -o/e -a
-i -i -i
muž slovo morje žena
muži slovi morji ženi

冠詞

ない

形容詞

語末は-y/i、副詞にするときはこの語末が-o/eに変えればよい
格や数の一致はしない
比較は優等比較と劣等比較があり、接頭辞を用いる優等最上級以外は対応する副詞を前において修飾
優等比較は"vyše", 劣等比較は"menje"
優等最上級は接頭辞naj-, 劣等最上級は"najmenje"

例)

dobry vyše dobry naj-dobry
dobry menje dobry najmenje dobry

代名詞

人称代名詞

主格と対格、

1.sg. 2.sg. 3.sg.m 3.sg.f 1.pl. 2.pl. 3.pl
ja ty on ona my vy oni
mene tebe jego ju nas vas jih

ただし二人称の単複の使い分けは「親しい者一人にはty/tebe、それ以外は単数でもvy/vas」

再帰代名詞はse(対格のみ)

所有代名詞

形容詞と同じく格や数の一致はしない

1.sg. 2.sg. 3.sg.m 3.sg.f 1.pl. 2.pl. 3.pl
moj tvoj jego jej naš vaš jih

指示代名詞

独立形はto、形容詞としてはtoj

関係代名詞

使わんでいい、どうしても使いたいならktory

相関詞

k-(疑問) t-(指示) něk-(部分) nik-(否定) vse-/ves-(全称) k-koli(不定)
ひと kto toj někto nikto vsekto ktokoli
とき kogda togda někogda nikogda vsegda kogdakoli
場所 kde tude kde nikde vesde kdekoli
数量 koliko toliko několiko nikoliko kolikoli

数詞

基数詞 助数詞
1 jedin prvy
2 dva drugy
3 tri tretji
4 četyri četyriy
5 pet pety
6 šest šesty
7 sedm sedmy
8 osm osmy
9 devet devety
10 deset desety
11 jedinnadset jedinnadsety
12 dvanadset dvanadsety
20 dvadeset dvadesety
30 trideset tridesety
100 sto sotny/stoty
200 dvasto dvastoy
300 tristo tristoy
1000 tyseč tysečny
1000000 milion miliony
1000000000 miliard miliardy

動詞

人称変化はしない
不定詞が-ti、現在形が-(e)t、過去形が-l(単数)/-li(複数)、命令形が-jte/V_, /-ite/C_、過去受動分詞が-(e)ny
(e)は語幹末が子音の時のみ挿入されるがk, gのときは発音の項で触れたように口蓋化する
過去受動分詞は語幹末がiのときはiをjに変えeが挿入される
未来形は"bude(コピュラbytiの未来形) 不定詞"、条件法は"by 過去形"、受動態は"byti(適切に活用したコピュラ) 過去受動分詞"

例)

不定 現在形 過去形 未来形 条件法 命令形 過去受動分詞 受動現在
dělati(する) dělati dělat dělal,dělali bude dělati by dělal,by dělali dělajte dělany jest dělany
prositi(尋ねる) prositi prosit prosil,prosili bude prositi by prosil,by prosili prosijte prosjeny jest prosjeny
nesti(運ぶ) nesti neset nesl,nesli bude nesti by nesl,by nesli nesite neseny jest neseny
pekti(焼く) pekti pečet pekl,pekli bude pekti by pekl,by pekli pekite pečeny jest pečeny
mogti(できる) mogti možet mogl,mogli bude mogti by mogl,by mogli mogite moženy jest moženy
byti(コピュラ) byti jest byl,byli bude byl by,byli by budite

統語

SVO、AN(絶対ではないがここから崩すとわかりにくくなる)